Připravila: Mgr. Štěpánka Kutišová

Léto nás láká k vodě a zvláště pobyty u moře patří k vrcholům našich hodnotových žebříčků. Není divu – moře prostě nemáme. Tento nedostatek se projevuje také na našich talířích. V konzumaci ryb totiž výrazně zaostáváme za světovým průměrem. Zatímco fiktivní světoobčan sní ročně 16 kg ryb, obyvatel Česka si vystačí s pouhými 6 kg za celý rok. A to už může být výrazný hendikep pro naše zdraví, vždyť konzumace ryb je spojována se sníženým výskytem srdečně-cévních onemocnění.

Jedna malá porce ryby (100 g) dodá organismu asi třetinu až polovinu potřebné denní dávky bílkovin. Bílkovina rybího masa je pro tělo dobře využitelná, a přitom lehce stravitelná. Většina ryb obsahuje dostatek vitaminu B12, nezbytného pro zdraví nervového systému, a jódu, jenž je nepostradatelný pro dobrou činnost štítné žlázy. Tučné ryby, jako například sleď, losos nebo makrela, obsahují velké množství vitaminu D a proslavených omega-3 mastných kyselin. Ryby obsahují také selen, který je rovněž klíčový pro funkci štítné žlázy a další vitaminy řady B.

Podle některých vědců to jsou právě omega-3, tuky z ryb, které umožnily lidskou evoluci revolučním vývojem mozku. Mozek jich obsahuje 30-40 %. Pro jeho správnou funkci, prevenci neurodegenerativních chorob, jsou zcela zásadní. V populaci s vysokým příjmem omega-3 mastných kyselin se vyskytuje daleko méně deprese než při nadměrné konzumaci omega-6 polynenasycených tuků z rostlinných rafinovaných olejů. Omega-3 mastné kyseliny zabraňují změnám nálad, tvoří důležitou součást membrán mozkových buněk, jsou potřebné pro normální nervovou činnost, fyziologickou změnu nálad, paměť a pozornost.

Konzumace ryb také podstatně redukuje výskyt mozkové mrtvice. Studie z roku 2019 našla souvislost mezi konzumací červeného masa ve středním věku a zvýšeným výskytem poruch poznávacích funkcí ve vyšším věku. Náhrada červeného masa drůbežím masem a čerstvými rybami se ukázala jako funkční pro snížení tohoto rizika. Nemůžeme se v této souvislosti nezmínit o středomořské stravě, která se vyznačuje omezením konzumace masa a masových výrobků a jejich častou alternativou právě ve formě ryb a mořských plodů. Kromě jiného může být efektivním způsobem, jak omezit výskyt infarktu myokardu. Studie z roku 2018 uvádí souvislost mezi příklonem ke středomořské stravě a podstatným snížením (41%) rizika výskytu pokročilé formy makulární degenerace.

Nedostatek omega-3 mastných kyselin se projevuje suchou pokožkou, únavou, lámavými nehty a vlasy, zácpou, častým nachlazením, neschopností koncentrace, depresemi a bolestí kloubů. V jedné epidemiologické studii se konzumace ryb ukázala nejdůležitějším ukazatelem ve výskytu deprese a ischemické choroby srdeční. Podle všeho se nedostatek správných tuků a rybích olejů projevuje na epidemii srdečních chorob, rakoviny, diabetu, autoimunitních chorob a dalších chronických potíží, které sužují současnou západní populaci. Například i výskyt alergické rýmy lze podle japonské studie z roku 2007 snížit zvýšenou konzumací rybích tuků. Pokud se však na ryby opravdu necítíte, využijte alespoň kapslí s obsahem rybích tuků, například v podobě doplňku stravy ONA PLUS, které vhodně doplňují oleje z brutnáku lékařského a pupalky dvouleté spolu s vitamínem E.

Dokonce i pouhé dvě porce ryb týdně snížily rozvoj srdečně-cévních onemocnění a úmrtí pacientů s chronickou žilní nedostatečností. Mnoho odborných studií prokazuje, že konzumace ryb a zdravé srdce jsou velkými přáteli. Lidé nejvíce ohroženi srdečními chorobami mají nejnižší hladiny omega-3 mastných kyselin. Mnoho lékařů je také považuje za důležitou součást léčby diabetu a metabolického syndromu. Mají výrazný protizánětlivý účinek. Podle jedné vědecké studie sníží i jediná porce lososa týdně riziko srdečního infarktu až o polovinu. V jiné studii odborníci sledovali více než 20 000 lékařů po dobu delší než 11 let. U lékařů, kteří jedenkrát týdně jedli rybu, bylo nebezpečí úmrtí na smrtelnou srdeční arytmii (nepravidelný srdeční tep) o 52% nižší než u těch, kteří jedli rybu jednou měsíčně.


To jsou všechno dobré důvody pro to, abychom si nezapomněli ryby pravidelně dávat do nákupních košíků a znevýhodnění polohy mimo dosah mořských břehů vykompenzovali třeba tím, že se staneme majiteli mrazáků, v nichž ryby s nižším podílem tuků vydrží až 6 měsíců a ty tučnější v dobré kvalitě měsíce tři. Možná nás to překvapí, ale i v mrazáku dochází postupně ke žluknutí těchto nedocenitelných živin. Zásoba ryb a plodů moře nás odmění zejména navečer, kdy vyčerpaní dorazíme domů z práce a naše úsilí o zachování štíhlé linie bychom si bojkotovali přísunem snadno dostupného pečiva, tučnějšího sýra a masových výrobků. Rybku vytaženou z mrazničky lehce během chvíle připravíme na páře, pánvi nebo v troubě. Spolu s bohatou zeleninovou oblohou podpoří naši regeneraci a dovede nás ke klidnému odpočinku.